Vaše hodnota se nemění podle toho, jak úspěšný jste měli den

Jak tak poslední dobou sama sebe pozoruji...

Už nemyju okna čtyřikrát do roka.

Na Vánoce neodsouvám gauč, abych uklidila každé místečko pod ním.

Nežehlím všechno, co projde pračkou.

A když vařím, tak už ne "pro jistotu", aby bylo na několik dní dopředu.

A víte co? Svět se nezbořil. Přesto se občas ozve známý hlásek: "Mohla jsi udělat víc."

"Mohla jsi ještě...", "Kdybys chtěla...", "Jiní to zvládají...", "Dřív jsi přece..."

Nepřipomíná vám to něco?

Když jsem byla mladší, měla jsem pocit, že moje hodnota souvisí s tím, kolik toho zvládnu - Být dobrou studentkou. Dobrou zaměstnankyní. Dobrou dcerou. Dobrou mámou. Dobrou hospodyní… Jako by bylo potřeba obstát ve všech rolích najednou. A čím perfektněji, tím lépe.

Nevím, nakolik to souviselo s dobou, ve které jsem vyrůstala, a nakolik s tím, jaké prostředí jsem zažila ve své původní rodině. Každý máme svůj vlastní jedinečný příběh a nechci ho zobecňovat. Jedno ale vím jistě. Dlouho jsem věřila, že čím víc zvládnu, tím větší mám hodnotu.

Jenže čas běží. A s ním se mění i naše možnosti. Ne proto, že bychom byli líní. Ale protože energie není nevyčerpatelná. Člověk postupně zjistí, že nemůže jet stejným tempem jako ve třiceti. A tak začne některé věci pouštět. Něco odloží. Něco udělá jednodušeji. A něco už prostě nepovažuje za tak důležité jako dřív. Překvapivě... ono to i tak nějak jde.

Jen ten malý červíček výčitek občas zůstává. Nenápadně hlásí, že bychom měli dělat víc.

Být lepší. Výkonnější. Dokonalejší.

Jenže je tu ještě jedna možnost. Že jsme celý život hledali svou hodnotu na špatném místě…V tom, kolik toho zvládneme. Kolik toho stihneme. Kolik lidí nás pochválí. Kolik rolí dokážeme zastat.

A přitom skutečná hodnota člověka možná nikdy s ničím z toho nesouvisela. Nezmenší se ve dnech, kdy jsme unavení. Ani když něco nestihneme. Ani když potřebujeme odpočívat. Ani když se nám prostě nedaří.

Dospělost totiž není o tom, že dokážeme stále víc. Je o tom, že postupně přestaneme posuzovat sami sebe podle toho, kolik jsme zvládli úkolů.

A zjistíme, že jsme byli dost dobří už dávno předtím.

Dnes už umyju okna jen dvakrát do roka. A svět se pořád točí dál.

Jen já se na sebe dívám o něco laskavěji. 😊